Vzájemná souvislost mezi penězi a lidským štěstím se stala předmětem mnoha ekonomických, sociologických i psychologických studií. Některé akademické výzkumy dospěly k závěru, že nevždy peníze zaručují vyšší míru spokojenosti. Ani sám koncept štěstí není možné bezvýhradně přijímat. Britská národní statistická kancelář (ONS) se připojuje k této problematice prostřednictvím výsledků svého vlastního výzkumu, jenž uvádějí, že bohatství přímo souvisí s pocitem štěstí a spokojenosti.
Studie dospívá k závěru, že úroveň osobního blahobytu, spokojenosti, sebevědomí a celkového štěstí jsou vyšší, a míra úzkosti naopak nižší, pakliže bohatství domácnosti, v níž konkrétní osoba žije, stoupá. Zároveň podle výsledků průzkumu hraje z hlediska pocitu štěstí významnější roli nahromaděné bohatství než výše příjmu. Existují však různé druhy bohatství, které jsou nevždy snadno srovnatelné. Statistická studie naznačuje, že je to čisté peněžní bohatství, které úžeji souvisí s osobním blahobytem a zejména pak s radostí ze života. Jiné druhy bohatství, jakým je například vlastnictví majetku a statků v podobě aut, nemovitostí nebo šperků, jsou s pocitem štěstí spjaty méně. Míra osobního štěstí byla v průzkumu měřena na základě čtyř otázek, z nichž jedna se týkala konkrétně štěstí. Respondenti hodnotili na stupnici od 0 do 10 svůj pocit spokojenosti, sebevědomí, štěstí a úzkosti.
Studie je ve své podstatě značně rezervovaná a ukazuje, že existuje určitá korelace mezi množstvím peněžních prostředků a pocitem štěstí. Jelikož je to však poprvé, co byl výzkum tohoto druhu proveden, jeho výsledky mají oboustranný charakter, neboť tvrdí, že je možné, aby peníze poskytovaly štěstí, a naopak, že štěstí může poskytnout peníze. Studie tedy uvádí, že mezi oběma proměnnými může existovat reciproční vztah. Rozprava na toto téma zůstává nicméně otevřená a vzhledem k významu a funkci peněz v současné společnosti lze předpokládat, že i nadále bude.