O počtu českých domácností, které používají opravdový nebo umělý vánoční stromeček, nejsou žádné přesné údaje. Ale máme údaje ze sousední země, z Německa. Tam používá umělý vánoční stromek stále méně domácností, cca pouze 5 % domácností. Tento pokles je dán jednak tradicí a zároveň dobrou životní úrovní obyvatel.
Sdružení pěstitelů vánočních stromků udává, že se v Česku dlouhodobě prodává přibližně 1,3 milionu stromků. Postupně dochází taktéž k nárůstu prodeje řezaných vánočních stromků. Nejprodávanějším druhem je jedle kavkazská (75 %) a smrk pichlavý (cca 15 %). Počet prodaných borovicí a smrku ztepilého klesá (méně než 10 %).
Z našeho území pochází přibližně 60 % vánočních stromků, 40 % je k nám dovezeno. Tlak dovezených stromků stále stoupá. Nejvíce stromků je dovezeno z Polska a z Dánska. Často se jedná o stromky menší kvality, které jsou velkými řetězci používány jako marketingový nástroj pro zvýšení svých prodejů. Problém českých prodejců spočívá ve finanční nákladnosti pěstování a následného prodeje stromků. Poslední roky hraje v jejich neprospěch katastrofální sucho a trvající vláhový deficit, případně bouře doprovázené silnými větry a kroupami.
Není tedy lepší použít umělý vánoční stromek? Co se týká ekologické újmy, není na místě. Vánoční stromky jsou pěstovány na k tomu určených plantáží. Díky tomu nedochází k poškozování lesů.
Pěstovaný vánoční stromek je obnovitelným přírodním zdrojem. Nezatěžuje životní prostředí. To se ale nedá říct o umělém vánočním stromku. Při jeho výrobě je spotřebováno tolik kyslíku, kolik ho vyprodukuje několik stovek živých vánočních stromků.
Než dojde k řezu stromku, stráví ve školkách 2 – 4 roky. Poté se přesadí na plantáže, kde roste různě dlouhou dobu, podle druhu stromku. Do 180 cm doroste nejrychleji borovice lesní (7 – 8 let), borovice černá (8 – 9 let), smrk ztepilý (9 – 10 let), smrk pichlavý (10 – 13 let) a nejdéle to trvá jedli kavkazské (10 – 15 let).